ODCHOD Z MĚSTA
Je tu léto, čas cestování, výletů do přírody, nocování v lese, vysokohorských tůr, koupání se v jezerech a mořích. Avšak vícero umělců a kurátorů odešlo programově, z různých důvodů, z města na venkov, do menších měst nebo rovnou na samotu do lesa nejen na prázdniny. Někteří autoři se k tomuto kroku vztahují i ve svých uměleckých či kurátorských programech. V určitých případech jde o útěk, v jiných o pragmatické rozhodnutí nebýt v centru dění. V příspěvcích v tomto čísle, především pak v rozhovorech, budeme odhalovat jejich motivace, s čím souvisí i témata zpomalení konzumu a kapitalistického růstu, návrat k tradičním řemeslům, k chovu zvířat a pěstování plodin. Tématizujeme přenos zkušeností z centra na venkov a přeměnu těchto míst. Ve více příspěvcích autoři uvažují i nad odvrácenou stránkou tohoto fenoménu, rozmýšlení o gentrifikaci nebo až koloniálních vlivech přicházejících s nimi na venkov.
Známou londýnskou umělkyni Kathrin Böhm, spoluzakladatelku iniciativ jako je Myvillage a Company Drinks, přibližuje v rozhovoru s Teou Záchovou z periferie Londýna svojí praxi, pro kterou je charakteristický zájem o veřejný prostor, životní prostředí, férovou ekonomiku a spolupráci v lokální komunitě. Tea Záchová dále přináší i tvorbu umělkyně Magdalény Manderlové působící v Trondheime v Norsku, která je založena na soustavném terénním mapováním zvuků zakotvených v praxi s posloucháním a akustickou ekologií. Juliana Höschlová vyměnila pražské centrum za Krkonoše. O svém fungování v horské krajině, o nazírání na svůj odchod z jiné perspektivy, o radikální povaze tohoto kroku se dozvídáme z rozhovoru, který s ní vedla Tereza Špinková.
V Domě Jana Hálu ve Važci, který je alokovanou expozicí Liptovské galerie Petra Michala Bohúňa v Liptovskom Mikuláši, působí Zuzana Janečková, která ve velmi osobním rozhovoru s Alexandrou Tamášovou nechává nakouknout do každodenního chodu tohoto progresivního centra. Lucie Tkáčová a Zuzana Bodnárová žijící v regionu Banskej Štiavnice se dělí o různá úskalí, kterým v průběhu působení „na okrese“ čelily a analyzují důvody vyčerpání počátečního entuziasmu. Z rozhovoru (jako i děl) malířů Juliany Mmrvovej a Andreje Dúbravského sálá atmosféra jejich zahrad a lesů, obývaných různorodou faunou. Lucia Gregorová Stach znovuobjevuje Gabiku Binderovou, umělkyni a chatařku působící v Alpách ve Slovinsku ve vysokohorské obci Dovje, přibližující její projekt Zemljevid srca. S putováním po horách souvisí i příspěvek Silvie Šeborové, věnovaný uměleckým projektům zaměřeným na československé specifikum – systém značení turistických tras v tvorbě Tomáše Plachkého a Matyáše Trnky. Motiv odchodu a navracení se ke konkrétním profesním etapám umělce, scénografa a filmaře se vynořuje v rozhovoru s Michalem Pěchoučkem, který vedla Lenka Štěpánková.
ODCHOD Z MĚSTA
Je tu léto, čas cestování, výletů do přírody, nocování v lese, vysokohorských tůr, koupání se v jezerech a mořích. Avšak vícero umělců a kurátorů odešlo programově, z různých důvodů, z města na venkov, do menších měst nebo rovnou na samotu do lesa nejen na prázdniny. Někteří autoři se k tomuto kroku vztahují i ve svých uměleckých či kurátorských programech. V určitých případech jde o útěk, v jiných o pragmatické rozhodnutí nebýt v centru dění. V příspěvcích v tomto čísle, především pak v rozhovorech, budeme odhalovat jejich motivace, s čím souvisí i témata zpomalení konzumu a kapitalistického růstu, návrat k tradičním řemeslům, k chovu zvířat a pěstování plodin. Tématizujeme přenos zkušeností z centra na venkov a přeměnu těchto míst. Ve více příspěvcích autoři uvažují i nad odvrácenou stránkou tohoto fenoménu, rozmýšlení o gentrifikaci nebo až koloniálních vlivech přicházejících s nimi na venkov.
Známou londýnskou umělkyni Kathrin Böhm, spoluzakladatelku iniciativ jako je Myvillage a Company Drinks, přibližuje v rozhovoru s Teou Záchovou z periferie Londýna svojí praxi, pro kterou je charakteristický zájem o veřejný prostor, životní prostředí, férovou ekonomiku a spolupráci v lokální komunitě. Tea Záchová dále přináší i tvorbu umělkyně Magdalény Manderlové působící v Trondheime v Norsku, která je založena na soustavném terénním mapováním zvuků zakotvených v praxi s posloucháním a akustickou ekologií. Juliana Höschlová vyměnila pražské centrum za Krkonoše. O svém fungování v horské krajině, o nazírání na svůj odchod z jiné perspektivy, o radikální povaze tohoto kroku se dozvídáme z rozhovoru, který s ní vedla Tereza Špinková.
V Domě Jana Hálu ve Važci, který je alokovanou expozicí Liptovské galerie Petra Michala Bohúňa v Liptovskom Mikuláši, působí Zuzana Janečková, která ve velmi osobním rozhovoru s Alexandrou Tamášovou nechává nakouknout do každodenního chodu tohoto progresivního centra. Lucie Tkáčová a Zuzana Bodnárová žijící v regionu Banskej Štiavnice se dělí o různá úskalí, kterým v průběhu působení „na okrese“ čelily a analyzují důvody vyčerpání počátečního entuziasmu. Z rozhovoru (jako i děl) malířů Juliany Mmrvovej a Andreje Dúbravského sálá atmosféra jejich zahrad a lesů, obývaných různorodou faunou. Lucia Gregorová Stach znovuobjevuje Gabiku Binderovou, umělkyni a chatařku působící v Alpách ve Slovinsku ve vysokohorské obci Dovje, přibližující její projekt Zemljevid srca. S putováním po horách souvisí i příspěvek Silvie Šeborové, věnovaný uměleckým projektům zaměřeným na československé specifikum – systém značení turistických tras v tvorbě Tomáše Plachkého a Matyáše Trnky. Motiv odchodu a navracení se ke konkrétním profesním etapám umělce, scénografa a filmaře se vynořuje v rozhovoru s Michalem Pěchoučkem, který vedla Lenka Štěpánková.
