NÁRODNÍ HRANICE. UMĚNÍ V DOBĚ GLOBALIZACE
Číslo se zaměřilo na vztah umění definující národní prostor, umění sloužící ke kultivaci národního vědomí versus takové tvorby, jež reflektuje migraci, imigraci či exil. Postavení autora vykořeněného ze své země a zároveň ovlivňujícího umělecké prostředí jiné krajiny bude nahlíženo z více perspektiv. Hlavní články se soustředili na problematiku postkoloniálních studií stejně jako na téma xenofobie, diskriminace či vztah dominance jednoho kulturního okruhu nad jiným. Jsou zde sledování především ti umělci, kteří buď v českém a slovenském prostředí využívají politického azylu (např. Avděj Ter Oganjan, Viktor Pivovarov) či naopak čeští a slovenští tvůrci působící v zahraničí. Číslo reflektuje projekty Jürgena Rendla, v Rakousku narozeného a v Bratislavě působícího kulturního aktivisty, který se zaměřuje na periferie a okrajové poznatky. Další výraznou postavou na Slovensku je holandská fotografka Illah Van Oijen (Beat the Billboard, sdružení Punkt).
NÁRODNÍ HRANICE. UMĚNÍ V DOBĚ GLOBALIZACE
Číslo se zaměřilo na vztah umění definující národní prostor, umění sloužící ke kultivaci národního vědomí versus takové tvorby, jež reflektuje migraci, imigraci či exil. Postavení autora vykořeněného ze své země a zároveň ovlivňujícího umělecké prostředí jiné krajiny bude nahlíženo z více perspektiv. Hlavní články se soustředili na problematiku postkoloniálních studií stejně jako na téma xenofobie, diskriminace či vztah dominance jednoho kulturního okruhu nad jiným. Jsou zde sledování především ti umělci, kteří buď v českém a slovenském prostředí využívají politického azylu (např. Avděj Ter Oganjan, Viktor Pivovarov) či naopak čeští a slovenští tvůrci působící v zahraničí. Číslo reflektuje projekty Jürgena Rendla, v Rakousku narozeného a v Bratislavě působícího kulturního aktivisty, který se zaměřuje na periferie a okrajové poznatky. Další výraznou postavou na Slovensku je holandská fotografka Illah Van Oijen (Beat the Billboard, sdružení Punkt).
