ANTROPOCÉN A SINGULARITA
Pojmy„antropocén“ a „singularita“ představují vzájemné napětí – zatímco „antropocén“ označuje epochu, ve které se člověk stal určujícím geologickým činitelem, „singularita“ naopak ohlašuje konec panství člověka, jež dojde svého završení okamžikem vynalezení silné umělé inteligence. Dokáže ale člověk tvořit nad sebe sama? Vztah nových technologií, kapitalismu, vědeckého pokroku a klimatické krize se přirozeně těší pozornosti stále narůstajícího množství filosofů a teoretiků. Světlo světa spatřily manifesty akceleracionismu nebo xenofeminismu, pro něž je otázka vztahu technologií a lidské emancipace tou zcela zásadní. Ani umění ale nezůstává stranou, naopak.Díky tomu vám můžeme představit profily umělců jako je Jozef Mrva ml., Martina Růžičková nebo Zbyněk Baladrán, kteří se ve své tvorbě těmito koncepcemi inspirují. Filip Ruisl zase pracuje s optimistickou představou možnosti spolupráce člověka a umělé inteligence. Také jsme pro vás přeložili text kurátora a teoretika Kristiána Lukiće, v němž se věnuje válkám mezi vědou a uměním. Výsostně aktuální téma biotechnologických manipulací pak zpracovala teoretička umění Martina Ivičič. O vztahu umění, technologií a antropocénu se rozepsal Damas Gruska a linie úniku ze sebezničující trajektorie naší civilizace se pokouší ve svém eseji najít Martin Vrba.
ANTROPOCÉN A SINGULARITA
Pojmy„antropocén“ a „singularita“ představují vzájemné napětí – zatímco „antropocén“ označuje epochu, ve které se člověk stal určujícím geologickým činitelem, „singularita“ naopak ohlašuje konec panství člověka, jež dojde svého završení okamžikem vynalezení silné umělé inteligence. Dokáže ale člověk tvořit nad sebe sama? Vztah nových technologií, kapitalismu, vědeckého pokroku a klimatické krize se přirozeně těší pozornosti stále narůstajícího množství filosofů a teoretiků. Světlo světa spatřily manifesty akceleracionismu nebo xenofeminismu, pro něž je otázka vztahu technologií a lidské emancipace tou zcela zásadní. Ani umění ale nezůstává stranou, naopak.Díky tomu vám můžeme představit profily umělců jako je Jozef Mrva ml., Martina Růžičková nebo Zbyněk Baladrán, kteří se ve své tvorbě těmito koncepcemi inspirují. Filip Ruisl zase pracuje s optimistickou představou možnosti spolupráce člověka a umělé inteligence. Také jsme pro vás přeložili text kurátora a teoretika Kristiána Lukiće, v němž se věnuje válkám mezi vědou a uměním. Výsostně aktuální téma biotechnologických manipulací pak zpracovala teoretička umění Martina Ivičič. O vztahu umění, technologií a antropocénu se rozepsal Damas Gruska a linie úniku ze sebezničující trajektorie naší civilizace se pokouší ve svém eseji najít Martin Vrba.
