Autorská kniha se jako samostatný umělecký žánr sice etablovala již v průběhu druhé poloviny 20. století, ale její možnosti v současnosti vzrostly i díky narůstajícímu zájmu umělců pracovat s formátem knihy jako uměleckým projektem.
Jaký charakter mohou mít a jaké principy uvažování jejich autora o vlastní umělecké tvorbě v nich lze vysledovat, si přečtete v těchto příspěvcích:
- problematice současné autorské knihy se jako součásti klauzurního zadání nedávno věnoval ateliér grafického designu AGDX na FaVU v Brně;
- o knize a knihovně jako místech paměti uvažuje slovenský umělec Matej Krénv rozhovoru s Naďou Kančevovou;
- odkazy k historické tradici knižního designu ve spojení s autorskou knihou zastupují příspěvky od Vladimíry Bügnerové, Miry Keratové, Jána Kraloviče či Jana Wollnera;
- na tendenci aktuálních přístupů k práci s textem a jeho prezentací upozorňuje Nela Klajbanová;
- se zástupci nakladatelství Take Take Take mluví Jana Mattas Horáčková;
- o problematice vystavování autorských knih píše Julie Kačerovská;
- analýzy konkrétních publikací: Litanie prekariátu Jiřího Skály (Petr Pavlík), Miss AmeriKaMiřenky Čehové (Jana Orlová).
V čísle nadto vychází příspěvek věnovaný projektu 12. Kaunaského bienále (Rado Ištok) a přehlídce Ars Electronica v Linzi (Martina Ivičič).
Autorská kniha se jako samostatný umělecký žánr sice etablovala již v průběhu druhé poloviny 20. století, ale její možnosti v současnosti vzrostly i díky narůstajícímu zájmu umělců pracovat s formátem knihy jako uměleckým projektem.
Jaký charakter mohou mít a jaké principy uvažování jejich autora o vlastní umělecké tvorbě v nich lze vysledovat, si přečtete v těchto příspěvcích:
- problematice současné autorské knihy se jako součásti klauzurního zadání nedávno věnoval ateliér grafického designu AGDX na FaVU v Brně;
- o knize a knihovně jako místech paměti uvažuje slovenský umělec Matej Krénv rozhovoru s Naďou Kančevovou;
- odkazy k historické tradici knižního designu ve spojení s autorskou knihou zastupují příspěvky od Vladimíry Bügnerové, Miry Keratové, Jána Kraloviče či Jana Wollnera;
- na tendenci aktuálních přístupů k práci s textem a jeho prezentací upozorňuje Nela Klajbanová;
- se zástupci nakladatelství Take Take Take mluví Jana Mattas Horáčková;
- o problematice vystavování autorských knih píše Julie Kačerovská;
- analýzy konkrétních publikací: Litanie prekariátu Jiřího Skály (Petr Pavlík), Miss AmeriKaMiřenky Čehové (Jana Orlová).
V čísle nadto vychází příspěvek věnovaný projektu 12. Kaunaského bienále (Rado Ištok) a přehlídce Ars Electronica v Linzi (Martina Ivičič).
