Umění a jídlo
Číslo věnované uměleckým projektům souvisejícím s jídlem, jeho přípravou, konzumací či jeho získáváním. Mnozí umělci se ve svých dílech dotýkají například aspektů rituálu, s nímž bývá běžně úzce svázána konzumace jídla. Jiní zas v souvislosti s jídlem uvažují o tradičních genderových stereotypech, s kterými spojujeme jeho přípravu, a nebo jeho funkci socializační. Téma jídla a potravin v umění se tak často dotýká řady dalších témat, z nichž některá jsou globálně aktuální a hýbou celosvětovou společností. K takovým patří třeba chudoba, konzum, zdraví, soběstačnost, klimatická či aktuální pandemická krize.
Karina Kottová v rozhovoru věnovaném projektu Zastavil se čas, který vznikl v Praze ve spolupráci několika česko-vietnamských umělkyň a umělců, kteří vaří podle svých rodinných receptů tradiční vietnamskou polévku Pho a distribuují ji potřebným, ať již lidem bez domova, nebo pracovníkům ve zdravotnictví. #phovsem
Tereza Záchová recenzuje publikaci Kitchen Dialogues – Anthology 2013–2016dvojice Martinka Borbikova & Oscar de Carmen, která mapuje jejich projekty vycházející z úvah o konzumerizmu a plýtvání potravinami v různých zemích.
Z magazínu Flash Art International číslo nabízí výběr z nedávných mezinárodních výstav a příspěvek Ingrid Luquet-Gad o umělkyni Janě Euler s příznačným názvem Kontextuální malba v době globální neukotvenosti.
Tomáš Uhnák podnikne sondu do komoditního fetišismu potravin, která vychází z úvah Waltra Benjamina a umožní alternativní pohled na sociopolitické aspekty stravování. V textu nahlédneme pod pokličku hrnce, ve kterém se dohromady vaří potraviny z ekologického a z průmyslového zemědělství.
Tomáš Kajánek se recenzuje nedávno proběhlou rezidencí Magdalenina prádelna v INI PROJECT, při které se sešly klientky neziskové organizace Jako doma, peer pracovnice Monika Koucká a umělkyně Magdalena Natalia Kwiatkowska. Text se zaměří především na způsoby nevykořisťující participace a (ne)možnosti její existence v síti neoliberálních vztahů.
Barbora Hájková představuje konceptuální přístup v uvažování o globálním potravinovém systému a každodenních stravovacích návycích v pojetí tzv. spekulativního designu Markéty Dolejšové (Markéta Dolejšová / MaTerie / Cancel356. Jídlo v době digitální komunikace).
Martina Kamenárová v textu s názvem Od obytné kuchyně po racionální laboratořnastiňuje bytovou kulturu mezi válkami a její dopad nejen na současnou podobu bydlení ale především na její zásluhy na zpopularizování sociálních přínosů architektury s ohledem na gendrové nerovnosti.
Jana Orlová analyzuje dva video výstupy Veroniky Čechmánkové, nazvané Beloved Baking a Dialog s předešlým.
Ivana Rumanová sa zaměřila na subverzivní projekty pracující s jídlem Anetty Mony Chişy a Lucie Tkáčové v příspevku Živá mena a živé menu.
Lýdia Pribišová upozorňuje na méně známou autorskou polohu sochaře Martina Piačeka, spjatou s jeho zájmem o sadařství a krajinotvorbu. Piaček sa tématu jídla věnuje i se svými studenty v Ateliéru vvv na VŠVU v Bratislavě. V časopise přinášíme sondu do fungování ateliéru a jejich tvorby.
Omar Mirza se v rozhovorech s Radimem Labudou a Davidem Koronczim zamýšlí nad tím, jak komunikovat o palčivých tématech současnosti pomocí jídla a umění.
Umění a jídlo
Číslo věnované uměleckým projektům souvisejícím s jídlem, jeho přípravou, konzumací či jeho získáváním. Mnozí umělci se ve svých dílech dotýkají například aspektů rituálu, s nímž bývá běžně úzce svázána konzumace jídla. Jiní zas v souvislosti s jídlem uvažují o tradičních genderových stereotypech, s kterými spojujeme jeho přípravu, a nebo jeho funkci socializační. Téma jídla a potravin v umění se tak často dotýká řady dalších témat, z nichž některá jsou globálně aktuální a hýbou celosvětovou společností. K takovým patří třeba chudoba, konzum, zdraví, soběstačnost, klimatická či aktuální pandemická krize.
Karina Kottová v rozhovoru věnovaném projektu Zastavil se čas, který vznikl v Praze ve spolupráci několika česko-vietnamských umělkyň a umělců, kteří vaří podle svých rodinných receptů tradiční vietnamskou polévku Pho a distribuují ji potřebným, ať již lidem bez domova, nebo pracovníkům ve zdravotnictví. #phovsem
Tereza Záchová recenzuje publikaci Kitchen Dialogues – Anthology 2013–2016dvojice Martinka Borbikova & Oscar de Carmen, která mapuje jejich projekty vycházející z úvah o konzumerizmu a plýtvání potravinami v různých zemích.
Z magazínu Flash Art International číslo nabízí výběr z nedávných mezinárodních výstav a příspěvek Ingrid Luquet-Gad o umělkyni Janě Euler s příznačným názvem Kontextuální malba v době globální neukotvenosti.
Tomáš Uhnák podnikne sondu do komoditního fetišismu potravin, která vychází z úvah Waltra Benjamina a umožní alternativní pohled na sociopolitické aspekty stravování. V textu nahlédneme pod pokličku hrnce, ve kterém se dohromady vaří potraviny z ekologického a z průmyslového zemědělství.
Tomáš Kajánek se recenzuje nedávno proběhlou rezidencí Magdalenina prádelna v INI PROJECT, při které se sešly klientky neziskové organizace Jako doma, peer pracovnice Monika Koucká a umělkyně Magdalena Natalia Kwiatkowska. Text se zaměří především na způsoby nevykořisťující participace a (ne)možnosti její existence v síti neoliberálních vztahů.
Barbora Hájková představuje konceptuální přístup v uvažování o globálním potravinovém systému a každodenních stravovacích návycích v pojetí tzv. spekulativního designu Markéty Dolejšové (Markéta Dolejšová / MaTerie / Cancel356. Jídlo v době digitální komunikace).
Martina Kamenárová v textu s názvem Od obytné kuchyně po racionální laboratořnastiňuje bytovou kulturu mezi válkami a její dopad nejen na současnou podobu bydlení ale především na její zásluhy na zpopularizování sociálních přínosů architektury s ohledem na gendrové nerovnosti.
Jana Orlová analyzuje dva video výstupy Veroniky Čechmánkové, nazvané Beloved Baking a Dialog s předešlým.
Ivana Rumanová sa zaměřila na subverzivní projekty pracující s jídlem Anetty Mony Chişy a Lucie Tkáčové v příspevku Živá mena a živé menu.
Lýdia Pribišová upozorňuje na méně známou autorskou polohu sochaře Martina Piačeka, spjatou s jeho zájmem o sadařství a krajinotvorbu. Piaček sa tématu jídla věnuje i se svými studenty v Ateliéru vvv na VŠVU v Bratislavě. V časopise přinášíme sondu do fungování ateliéru a jejich tvorby.
Omar Mirza se v rozhovorech s Radimem Labudou a Davidem Koronczim zamýšlí nad tím, jak komunikovat o palčivých tématech současnosti pomocí jídla a umění.
