GRAFIKA / DESIGN
Příklon ke kritickému myšlení a praxi se již nějakou dobu zdá patrný v oborech grafiky a designu, které jsou stěžejními tématy nejnovějšího čísla našeho časopisu. Toho nejaktuálnějšího, co se týče domácího diskurzu designérské teorie a co se týče střetu designu se současnou uměleckou praxí, která osciluje mezi virtuální realitou a vizuální komunikací, se týkají následující příspěvky:
- několik radikálních poloh designu, jako jsou kritický či spekulativní design, doplňuje nově transition design, reflektující komplexnost současných společenských témat (Klára Peloušková);
- o kritickém designu a na něj zaměřeném online participativnímu blogzine Critical Dailyrozmlouvala s jeho zakladatelkou Katarínou Balážikovou Lenka Hámošová, s níž o jejích projektech v oblasti experimentálního designu promluvila Zuzana Duchová;
- podoby aktivismu v designu městského prostoru analyzuje příspěvek Kristíny Jamrichové a Martiny Růžičkové;
- alternativní budoucnost virtuálního prostředí reflektoval Festival Uroboros (Monika Szűcsová).
Jak v uměleckém dění, tak i v oblasti inovativní grafiky figuruje nejen pro Slovensko dlouhodobě jako styčný bod banskoštiavnická Banská St a nica. O její historii, fungování, projektech a publikacích mluví s jejími ideátory a realizátory Zuzanou Bodnárovou a Svätoplukom Mikytou umělec Jan Čumlivski.
- o vlastní tvorbě Svätopluka Mikyty, především o jeho grafických pracích, uměleckým východiscích a tvořivých procesech s ním vedla rozhovor Mira Keratová;
- trojici volně propojených příspěvků právě na základě participace protagonistů na grafických projektech Banskej St a nice uzavírá Tomáš Klepoch, který v rozhovoru s Lucií Gavulovou přibližuje kromě autorských knih také práce na komiksu o bratislavské legendě Imim Lichtenfeldovi;
- nejmladší generaci slovenských grafiků se věnuje Silvia L. Čúzyová.
Část příspěvků 56. čísla Flash Art Czech & Slovak Edition je zaměřená historicky:
- Ján Kralovič na příkladu tvorby Anastázie Miertušové přibližuje výtvarnou kritikou sporadicky reflektovanou oblast, knižní grafiku, která byla hlavně v období normalizace jednou z mála možností, jíž se mohli věnovat i umělci nepracující v intencích socialistického realismu;
- Ján Kralovič přibližuje grafické zpracování patafyzických samizdatových časopisů Pako a Bachor z přelomu 80. a 90.
- Na méně známé polohy tvorby Pavlíny Fichty Čierné zasahující do oblasti experimentální grafiky, kterým se tato autorka věnovala v 90. letech, se zaměřila Alena Vrbanová.
Myšlenky zavedení nutných změn v řešení řady současných problémů prohloubila pandemická krize, která volá po proměnách dosavadního přístupu v podstatě ve všem. Témata, která se již během několika posledních let dostala do popředí umělecké teorie i praxe (jako post-antropocén, klimatická, ekologická či eko-politická krize, problematika moci a jinakosti ve společnosti, kolonizace digitálního prostoru apod.), získávají v současné situaci, kdy došlo k přerušení běžného fungování a pravidel na naší planetě, nový rozměr, vedoucí k proměně zavedených struktur.
- Tento moment, zaměřený na míru pochopení a solidarity v rámci problémů, které současná krize prohloubila (či zrychlila), se soustředil ve svém příspěvku doplněném o anketu APART Collective;
- jako reakce na kontext prožitého zvláštního bezčasí může být vnímán text od Veroniky Lukášové, který by se mohl týkat i mnoho pokolení vzdálené budoucnosti, neboť se věnuje umělcům pracujícím s radioaktivními substancemi.
Omezený provoz řady uměleckých institucí ovlivnil náplň pravidelné rubriky reviews, jejíž část je věnována knihám, které se staly pro většinu z nás kulturní stravou během karantény a nařízené sociální distance.
GRAFIKA / DESIGN
Příklon ke kritickému myšlení a praxi se již nějakou dobu zdá patrný v oborech grafiky a designu, které jsou stěžejními tématy nejnovějšího čísla našeho časopisu. Toho nejaktuálnějšího, co se týče domácího diskurzu designérské teorie a co se týče střetu designu se současnou uměleckou praxí, která osciluje mezi virtuální realitou a vizuální komunikací, se týkají následující příspěvky:
- několik radikálních poloh designu, jako jsou kritický či spekulativní design, doplňuje nově transition design, reflektující komplexnost současných společenských témat (Klára Peloušková);
- o kritickém designu a na něj zaměřeném online participativnímu blogzine Critical Dailyrozmlouvala s jeho zakladatelkou Katarínou Balážikovou Lenka Hámošová, s níž o jejích projektech v oblasti experimentálního designu promluvila Zuzana Duchová;
- podoby aktivismu v designu městského prostoru analyzuje příspěvek Kristíny Jamrichové a Martiny Růžičkové;
- alternativní budoucnost virtuálního prostředí reflektoval Festival Uroboros (Monika Szűcsová).
Jak v uměleckém dění, tak i v oblasti inovativní grafiky figuruje nejen pro Slovensko dlouhodobě jako styčný bod banskoštiavnická Banská St a nica. O její historii, fungování, projektech a publikacích mluví s jejími ideátory a realizátory Zuzanou Bodnárovou a Svätoplukom Mikytou umělec Jan Čumlivski.
- o vlastní tvorbě Svätopluka Mikyty, především o jeho grafických pracích, uměleckým východiscích a tvořivých procesech s ním vedla rozhovor Mira Keratová;
- trojici volně propojených příspěvků právě na základě participace protagonistů na grafických projektech Banskej St a nice uzavírá Tomáš Klepoch, který v rozhovoru s Lucií Gavulovou přibližuje kromě autorských knih také práce na komiksu o bratislavské legendě Imim Lichtenfeldovi;
- nejmladší generaci slovenských grafiků se věnuje Silvia L. Čúzyová.
Část příspěvků 56. čísla Flash Art Czech & Slovak Edition je zaměřená historicky:
- Ján Kralovič na příkladu tvorby Anastázie Miertušové přibližuje výtvarnou kritikou sporadicky reflektovanou oblast, knižní grafiku, která byla hlavně v období normalizace jednou z mála možností, jíž se mohli věnovat i umělci nepracující v intencích socialistického realismu;
- Ján Kralovič přibližuje grafické zpracování patafyzických samizdatových časopisů Pako a Bachor z přelomu 80. a 90.
- Na méně známé polohy tvorby Pavlíny Fichty Čierné zasahující do oblasti experimentální grafiky, kterým se tato autorka věnovala v 90. letech, se zaměřila Alena Vrbanová.
Myšlenky zavedení nutných změn v řešení řady současných problémů prohloubila pandemická krize, která volá po proměnách dosavadního přístupu v podstatě ve všem. Témata, která se již během několika posledních let dostala do popředí umělecké teorie i praxe (jako post-antropocén, klimatická, ekologická či eko-politická krize, problematika moci a jinakosti ve společnosti, kolonizace digitálního prostoru apod.), získávají v současné situaci, kdy došlo k přerušení běžného fungování a pravidel na naší planetě, nový rozměr, vedoucí k proměně zavedených struktur.
- Tento moment, zaměřený na míru pochopení a solidarity v rámci problémů, které současná krize prohloubila (či zrychlila), se soustředil ve svém příspěvku doplněném o anketu APART Collective;
- jako reakce na kontext prožitého zvláštního bezčasí může být vnímán text od Veroniky Lukášové, který by se mohl týkat i mnoho pokolení vzdálené budoucnosti, neboť se věnuje umělcům pracujícím s radioaktivními substancemi.
Omezený provoz řady uměleckých institucí ovlivnil náplň pravidelné rubriky reviews, jejíž část je věnována knihám, které se staly pro většinu z nás kulturní stravou během karantény a nařízené sociální distance.
