Střední a východní Evropa
Číslo mapuje problematiku konceptu bývalého východu ve vztahu k současnému vizuálnímu umění. Sleduje trajektorie toho, jaké důsledky má vnímání událostí Listopadu 1989 na naši identitu a chování. Východní Evropa se dnes znovu učí přijímat důsledky kolonizace a naslouchat sobě samé, svým jazykům, pouští se do vlastní sebe-organizace bez dozoru nějaké vyšší moci.
V čísle jsme se proto zaměřili na obnovenou otázku narativu středoevropského umění jako konvergentních realit, které jsou založené na aktuálně přehodnocovaných a diskutovaných tématech jako jsou postkolonializmus, dekolonizace a pluralita autonomních kultur. Jednotlivé příspěvky mají za cíl zmapovat současné fungování uměleckých scén regionu krajin střední a východní Evropy z hlediska entity sdílející určité společné zkušenosti a často i chybějící infrastruktury.
Na přípravě tohoto čísla se podíleli výrazní teoretici a historici umění, kurátoři a umělci z různých krajin (nejen) střední Evropy:
Zuzana Jakalová diskutovala se zástupci The East Europe Biennial Alliance, sítě, kterou tvoří Bienále Ve věci umění / Matter of Art Praha,
Biennale Warszawa,
Kyiv Biennial a
OFF-Biennale Budapest, o jejich spolupráci a společných cílech //
Krisztián Gábor Török rozmlouval s kurátory OFF Biennale Budapešť o jejich dosavadním působení v nelehkých kulturně-politických podmínkách dnešního Maďarska, a o jejich spolupráci na 15. ročníku documenty //
Yevgeniy Fiks přibližuje současné umění jidiš, uvažuje nad tím, jaké umění lze pod tímto pojmem označit a přibližuje jeho vybrané protagonisty //
Inga Lāce mapuje současnou uměleckou scénu v pobaltských krajinách a její aktuálně nejvýraznější akce //
Karolina Plinta věnuje svůj příspěvek umění performance v Polsku, s důrazem na její současný apel //
Jelena Vesić v rozhovoru s Judit Árvou přibližuje strategie samoorganizace v bývalé Jugoslávii v sedmdesátých letech minulého století //
Daniel Grúň analyzuje působení, profesionální dráhu a odkaz významného středoevropského teoretika umění Tomáše Štrausse //
Marina Gržinić reflektuje vývoj a chápání rasismu ve východní Evropě, přičemž na problematiku nahlíží skrze politickou perspektivu. Snaží se tak interpretovat tristní současnost a nalézat nová východiska pro alibismus, který zde vůči rasovým otázkám pociťujeme //
Helena Doudová zkoumá střední Evropu prizmatem kritické kartografie a vizuálních studií, které otevírají otázku po naší vlastní identitě, která je dnes konfrontovaná s celou řadou různých krizí včetně migračních proudů ze zemí třetího světa //
Pavel Khaylo se věnuje rozboru situace na Ukrajině, přičemž ji rámuje stavem uměleckého vzdělávání, které prošlo v posledních letech značnými otřesy a bylo konfrontováno s alternativními edukativními modely, které začaly vznikat mimo rámce oficiálního vzdělávání //
Natálie Drtinová ve svém textu představuje práci Volodymyra Kuznetsova, ukrajinského umělce a politického aktivisty, jehož práce jsou momentálně součástí přehlídky Bienále Ve věci umění //
Jelena Vesić recenzuje i nejnovější vydání magazínu
Mezosfera (vydává
tranzit.hu od roku 2016), které horizontálně zkoumá dějiny umění a který je platformou pro dialog ve spojení východ-východ, východ-jih, periferie-periferie //
Jan Zálešák hodnotí projekt
New Dictionary of Old Ideas (NDOI, 2018–2020) iniciovaný kurátory rezidenčního programu pražskej MeetFactory Luciou Kvočákovou a Piotrom Sikorom //
Jan Kralovič knihu Daniela Grúňa
Subjektívne histórie / Subjective Histories // Zdeněk Brdek recenzuje publikáciu Barbory Řebíkovej
Poučený estetický postoj – Estetika současného umění.
